.....

Pálení čarodějnic

30.04.2021

  Pálení čarodějnic, neboli Valpuržina noc či filipojakubská noc, se slaví v noci z 30tého dubna na první květnový den. Je to jeden z nejvýznamnějších dnů v roce, Keltové v tento den slavili začátek kalendářního léta pod názvem Beltine. Nachází se v kalendáři přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem a už od nepaměti jí proto byla připisována magická síla. Jedná se o pohanský zvyk.
 
Odkud pochází pálení čarodějnic?

  Slovo Beltine znamená jasný, zářivý oheň. A právě oheň byl pro lidi dříve považován za velmi tajemnou sílu a v určitých okamžicích měl mít i magickou moc.Proto  Keltové ohněm uctívali slunečního boha, kterého nazvali Belena. V předvečer tohoto svátku Keltové zhasínali všechny ohně, protože věřili, že v nich má skončit vše špatné. Následně pak zapálili ohně nové, aby vše mohlo začít čisté, neposkvrněné, prostě nanovo. Ohni lidé dávali oběti bohům, aby si zajistili jejich přízeň. Házely se do nich například čarodějnice vyrobené z větviček a listí.
   Ani popel z těchto magických ohňů nebyl jen tak obyčejný. Dodával sílu a zdraví, a tak se sypal na pole, aby byla dobrá úroda. Dobytek, jenž jím prošel, měl být zdravý a plodný. Stejně tak lidé, kteří v noci přes tento oheň skočili. Lidé také věřili, že se o této noci otevírají jeskyně, v nichž je ukrytý poklad. Aby se hledači ubránili před temnými silami, které se jim snažily zabránit poklady najít, musel mít při sobě například květ z kapradí, svěcenou křídu, hostii (malý chlebíček nebo sušenka, která se posvěcená v kostele a vkládá se věřícím lidem do pusy při mši)  a nebo další předměty.
   Tahle kouzelná noc také přeje plodnosti. Děti počaté během filipojakubské noci jsou prý celý život šťastné, zdravé a veselé.

A jak se máme podle lidových tradic bránit před čarodějnicemi?

  Lidé se před uhranutím a zlými kouzly bránili různě. Především zabezpečili okna a dveře a namalovali či vytvořili na zem magické kruhy.

  Před vrata dávali čerstvě vykopnuté drny a pod ně čerstvá vejce, nebo zapichovali trnové větvičky, aby se čarodějnice zranily a nedostaly se do domu.

  Nad dveře se upevňovaly svěcené větvičky z Květné neděle.
 
  Oblíbeným trikem bylo nasypat před vchod písek. Čarodějnice musela všechna zrnka přepočítat, a tím se zdržela do úsvitu, kdy její moc zeslábla.

  Někde lidé věřili, že čarodějnice neprojde přes nastražené vidle nebo koště.

  Nezapomínalo se ani na tehdejší lék na všechno – svěcenou vodu.

  Daleko nebezpečnější byl zvyk, při kterém lidé házeli do vzduchu zapálená březová košťata. To mělo zahnat čarodějnice, které se vznášely nad jejich hlavami. Na druhou stranu ale zapálené roztočené koště symbolizovalo slunce, a jeho vyhozením do výšky se měl podpořit růst obilí.

  Domovy se před samotným svátkem vykuřovaly, zřejmě proto, aby se v nich neusadily zlé síly. K tomuto účelu sloužil jalovec, rozmarýn, bolehlav, routa a samozřejmě kadidlo.

  Věřilo se, že snítka šeříku ochrání majetek před zlými čarodějnicemi.

  Čarodějnice také zaháněly hlasité zvuky, především řinčení kovových nástrojů, a tak muži a chlapci v podvečer práskali na křižovatkách cest biči, zvonili zvonky, rámusili hrnci s pánvemi.

  Před uhranutím lidé chránili také dobytek, zejména krávy. Před chlévy dávali drny a plevy, na vchod malovali křížky a kruhy, bedlivě hlídali dojačky (krávy, které měly mléko), aby se neztratily.
 
Léčivá moc bylinek v tuto noc

  Kdo během této noci natrhá bylinky, jako jsou například devětsil, kopřiva, kokoška pastuší tobolka, medvědí česnek, fialky, sedmikrásky,.. může si být jistý, že si natrhá magické bylinky s obzvláště velkou léčivou silou. Zvláště pak, je-li to o půlnoci a o úplňku. Velkou moc má hlavně šeřík, který byl vysazován před dvory, zahrady a stavení, aby odehnal zlé síly, démony a duchy.
 
 
A jak vypadal slet čarodějnic? Podívej se dále třeba do tohoto odkazu:

https://cesketradice.cz/
 
ZDROJ:
https://living.iprima.cz/zahrada/dnes-se-pali-carodejnice-vite-proc-ma-dnesni-noc-magickou-moc