.....

Velikonoce

28.03.2021

   Termín Velikonoc se dá přesně spočítat. Tento Svátek oslavující jaro a vzkříšení Ježíše Krista připadá podle klasického kalendáře na první neděli po prvním jarním úplňku, tedy po úplňku, který nastane po 21. březnu. Pokud je úplněk v neděli, slaví se Velikonoce až neděli následující. Pondělí velikonoční podle těchto pravidel tak může připadnout na den v rozmezí od 23. března do 26. dubna.

   Velikonoce vždy patřily mezi nejoblíbenější svátky po celém světě. Slaví se hlavně příchod jara, teplo, které nás opět po dlouhé zimě zahřeje. Příroda rozkvétá, na zahrádce si můžeme opět vypěstovat svou vlastní zeleninu.

   V každé vsi u nás se pravidelně dodržovaly jiné tradice, nejznámější je pondělní šupání dívek pomlázkou (ale pouze ráno do poledne), která měla zaručit, že dívka zůstane až do příštího roku zdravá. Dívka, která této tradici unikla, měla prý „uschnout“ (být nemocná a nešťastná). Chlapci obcházeli dům od domu, a vždy byli odměněni malovanou kraslicí (ručně malovaným vajíčkem). Ovšem pokud chlapci přišli až po dvanácté hodině, mohli se namísto vděku za vyšupání, dočkat polití studenou vodou za to, že přišli pozdě.

   Odjakživa to byl prostě čas radosti a veselí. Pomlázku si muži a chlapci museli uplést sami. Každé děvče pak mělo na konec pomlázky přivázat barevnou stuhu. Zelená znamená sympatie a oblibu, modrá naději na "něco víc", červená lásku, náklonnost a žlutá je jasné odmítnutí. Dnes se tato tradice dodržuje o poznání méně, ale stále jsou zde ještě vsi, kde se tradiční obcházení hrdě drží. Stejně tak ve městech si leckterá rodina pondělní pomlázku nenechá ujít :-)  

  Pomlázku si můžete uplést i vy, holky i kluci, mladí i staří, potřebujete k tomu pouze čerstvé větvičky vrby a barevné stužky. A ať už bude použita nebo ne, určitě ozdobí vaši domácnost. Vejce se barví, někdy jen jednou barvou, někdy si s ním dávají ženy velkou práci a malují a škrábou do něj tradiční vzory.
Velikonoční zvyky dříve probíhaly šest neděl. Jejich úkolem bylo zbavit se všeho starého, očistit domácnost i tělo od chorob, připravit se na znovuzrození přírody. Kdysi to byly pohanské oslavy příchodu jara, ale s příchodem křesťanství se postupně spojily s biblickým svátkem, s Velikonocemi, a takto je slavíme dodnes.

   Křesťané si připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista, které mělo nastat tři dny po jeho ukřižování.

Nejznámější symboly Velikonoc se staly:
zajíček, beránek,vejce, kraslice, pomlázka, kočičky, mazanec...

  Velikonoční beránek je symbolem člena Božího stáda, o nějž se stará jejich pastýř, židovský Bůh (poznámka dole1). Od středověku je beránek známý jako obřadní pokrm. Beránčí maso bylo příliš drahé, proto se pojídalo pouze pečivo ve tvaru beránka. Dnes se peče každým rokem na Velikonoce sladký beránek v mnoha rodinách jako symbol Velikonoc, symbol  znamení čistoty, nevinnosti a poslušnosti.
1)Křesťanství vychází z judaismu - ,,židovství". Proto obě náboženství mají stejného Boha (Židovský král) a společnou jednu část Bible, takzvaný Starý zákon. Nový zákon si sepsali křesťané až po narození Ježíše Krista, kterého považovali za božího syna, který byl seslán na Zemi. To však judaismus odmítá a proto se až do dnes vedou bohužel spory a války mezi  lidmi těchto dvou náboženství. Proto i když obě náboženství vychází od jednoho Boha, judaisté si staví své synagogy a křesťané kostely a chrámy. Ale vždy je to pro stejného Boha, pouze ho vidí každý jinak.

  Velikonoční zajíček je symbolem převzatým z Německa. Proč právě on rozdává velikonoční vajíčka? Původ této tradice najdeme v historii, kdy byl zajíc často viděn u lidských obydlí a hledal potravu. Další důvod může být ten, že dříve se upekl chleba ve tvaru zajíce a doprostřed se položilo vejce. Jsou vesnice, kde vejce naděluje liška a jinde slepička, nebo dokonce skřivánek.

  Zmínka o barvení vajíček je známa už ze starého Egypta. Nejstarší dochovaná kraslice je stará 2300 let. Vajíčka se darují za odříkanou koledu a musí být plná a barevná.

  Vyfoukané kraslice mohou sloužit pouze jako dekorace. Typické barvy jsou žlutá, zelená, červená a hnědá.

  Kočičky jsou jedním ze symbolů jara a Velikonoc. Jde o větvičky vrby jívy s částečně rozvitými pupeny – květy. Ty se mají nechat posvětit v kostele na Květnatou neděli. Původně se světily zelené větvičky, které nahradil německý zvyk – kočičky. Následující rok o Popeleční středě se pak staré kočičky pálí. Tato tradice vychází z křesťanského příběhu, podle kterého vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Ježíše palmovými listy. Ty samozřejmě nebyly v našich zeměpisných šířkách dostupné a lidé je nahradili vrbou.
 
  Rozvité pupeny s plně rozkvetlými květy, na kterých jsou již patrné prašníky se žlutým pylem, bývají někdy označovány jako kocouři.
 
  Mazanec je tradiční pečivo, které by se mělo péct na velikonoční Bílou sobotu, aby byl přichystaný na Velikonoční neděli. Hospodyňky chodily s mazancem v neděli ráno do kostela pro posvěcení neboli „svaté pomazání“. Proto se mu říkalo zpočátku svěceník, z čehož následně zlidověl pomazanec a mazanec. I když dnes hospodyňky s mazancem do kostela pro pomazání nechodí, tradice pečení mazance na Velikonoce zůstala pevně zakořeněna, stejně jako vánočka na Vánoce. Tradice pečení mazance je velmi starým zvykem, některé z receptů jsou zachovány až z šestnáctého století. Mazanec však nebyl samozřejmostí u každého doma, protože suroviny jako cukr nebo smetana si nemohli dovolit všichni. Proto vznikaly i varianty bez cukru, aby si jej mohli upéct i chudší domácnosti. Bohatší hospodyně jej zdobily mandlemi a do těsta dávaly rozinky. Obliba mazance roste i dnes, velikonoční svátky jsou s ním pevně spjaty.

Velikonoční oheň
Tak jako jarní slunce znamená vítězství nad zimou, procitnutí po dlouhém studeném čase, stejně takový je příchod Ježíše o Velikonocích. Oheň se zapaluje a světí na začátku liturgie na Bílou sobotu při obřadech Velké noci (ze soboty na neděli). Od velikonočního ohně se zapálí velikonoční svíce, která se potom ve slavnostním průvodu a za třikrát opakovaného zpěvu "Světlo Kristovo" vnese do temného kostela.
 
Velikonoční svíce
Svíce je důležitým symbolem ve všech kulturách, světlo je chápáno jako znamení života. Velikonoční svíce symbolizuje zmrtvýchvstalého Krista, který zvítězil nad smrtí. Tento význam je ještě podtržen tím, že se zapálená svíce ponořuje do vody, která se posvěcuje na křestní vodu a zapaluje se od ní také křestní svíce.
 
Svíce je většinou ozdobena motivem kříže, na kterém jsou voskovými hřeby zdůrazněny Kristovy rány, nad křížem je první a poslední písmeno řecké abecedy - alfa a omega - značící, že Ježíš je začátek i konec; dále se užívá motivu stromu, beránka, slunečních paprsků nebo vody. Bílá barva svíce symbolizuje naději a nový život.
 
Symbol kříže
Symbol kříže nevznikl s křesťanstvím, je mnohem starší, znali ho už staří Egypťané, Číňané či Kréťané a jeho význam byl v různých kulturách i náboženstvích univerzální, byl spojen s problémem orientace v kosmu, v prostoru mezi nebem a zemí a chápán jako propojení božského (vertikální rameno) a lidského (horizontální rameno) světa, stal se symbolem věčnosti.
Dnes je kříž nejdůležitějším symbolem křesťanství, protože Kristus, Boží syn byl odsouzen ke smrti ukřižováním. Kříž má řadu podob, ve tvaru písmena T, X (tzv. kříž sv. Ondřeje), rovnoramenný kříž řecký, klasický křesťanský kříž s delší spodní částí označovaný jako latinský.

 
Jak se slaví Velikonoce v jiných zemích?

  Ve francouzském městě Haux se každoročně na Velikonoční pondělí vyrábí na hlavním náměstí gigantická omeleta pro 1 000 lidí. Použije se na ni 4 500 vajíček. Podle historie prý Napoleonovi tak moc chutnala vajíčka, že si na další den objednal omeletu pro celou svoji armádu. Město si to připomíná každý ro v tento čas právě obří omeletou.

  Na řeckém ostrově Korfu dopoledne na Bílou sobotu vyhazují na ulici hliněné nádobí, hrnce a džbány. Tento zvyk má zabezpečit úrodu a hojnost v novém roce.

  Na Haiti se konají barevné průvody, hraje se na bambusové trubky a vlastně se kombinují katolické zvyky a woodoo.

  Děti ve Švédsku si na Velikonoční neděli oblékají staré oblečení a převlékají se za čarodějnice. Pak chodí od domu k domu a vyměňují svoje kresby a malby za sladkosti.
 
Více se dozvíte například zde:

http://www.milujivelikonoce.cz/
 
 
Tipy na Velikonoční barvení vajíček, pletení pomlázek, pečení,… naleznete například zde:

https://zena.aktualne.cz/



Zdroj:

https://prozeny.blesk.cz/

https://zena.aktualne.cz/

https://cs.wikipedia.org/

https://www.pecenevarene.cz/
 
https://living.iprima.cz/
 
https://www.eppi.cz/

https://radiozurnal.rozhlas.cz/